26. září 2016

Léto a začátek podzimu - zn. S KLIDEM!

Dnes mám pro Vás článek z mého života a toho jak jsem prožila (přežila) letošní léto, co jsem zažívala a co mám v plánu teď na začátku podzimu. Co Vám budu povídat, po červencové svatbě, která odstartovala letní prázdniny jsem byla s energií na bodě mrazu. Byla jsem unavená k smrti, pořád bych jen spala, ale nechtěla jsem si připustit, že bych měla zpomalit. Vy, kdo už možná nějakou dobu sledujete blog víte, že je to jedna z mých vlastností - občas se cítím neporazitelná a nezastavitelná, nerada si připouštím, že něco nezvládnu bez odpočinku nebo pomoci. Jsem dlouho schopná přehlížet signály svého těla a jeho volání po skutečném odpočinku (rozumějte postel, relaxace, wellness, klidový režim bez pohybu a silového cvičení apod.) Pak ale přijde něco, co mě prostě zabrzdí úplně. Velká stopka, kdy už prostě dál fungovat nejde a tím něčím byly letošní Colours of Ostrava - festival, na který se každý rok neskutečně těším.
Jaký paradox. Festival, který miluji, a já bez energie a šťávy. Ve výsledku jsem si ho skoro ani neužila. Počasí tomu v průběhu všech 4 dní také moc nepřidávalo, takže jsem nakonec úplně vypustila jeden festivalový den (což se mi běžně nestává). Po 3 probděných nocích, brzkém ranním vstávání a prochození 1 páru bot jsem definitivně odpadla a musela si přiznat, že už takhle dál nemůžu. Potřebovala jsem spát, klidně bych spala i týden v kuse. Proto jsem se na konci července rozhodla, že potřebuji restart, naordinovala si totální odpočinek, přenechala úklid na muži, jezdila do Relax centra v Třinci, koupila nové knihy na čtení a zanechala vehementního každodenního posilování. Hodně jsem spala, meditovala a nechala si prožít všechny pocity, i ty nepříjemné. Pronásledovaly mě výčitky, že nic nedělám, že se jen poflakuji a nemakám. Takové myšlenky jsem se snažila zahánět. Po čase se začaly objevovat první světlé náznaky zlepšení. Přes počáteční neskutečnou únavu jsem se postupně posunula jen k únavě, pak k ospalosti, až jsem dospěla k opětovné touze po nějakém pohybu. A tak jsem jednoho dne nazula tenisky a znovu vyběhla do přírody. Po tak dlouhé době to byl skvělý pocit! Překvapila jsem samu sebe a pocit po doběhnutí byl úžasný. Endorfiny mi znovu připomněly, proč jsem to předtím milovala. A v tom, jsem si to uvědomila!!! Úplně jsem přestala dělat věci, které mám ráda, zaměřovala jsem se jen na to, aby vše, v ten jeden velký den, proběhlo hladce a podřídila jsem tomu úplně všechno. Dělala jsem jen to, co jsem musela a co ode mě chtělo okolí. Když mě tahle informace cvrnkla do nosu, bylo to jako bych objevila Ameriku! Jak to, že člověk dokáže tak úplně snadno zapomenout na základní věci pod návalem úkolů a povinností?!
Areál Colours of Ostrava
Nová četba :)
A taky opět něco zdravého k mlsání (Ječná kaše od semixu s agáve sirupem a jablkem a Cerea Tvaroh/malina:) Mňam<3
 Na základě toho, jsem oprášila svoje běžecké oblečení, taky kolečkové brusle a tenisky na fitness a pozvolna se začala znovu hýbat. Jezdila jsem na in-linech, posilovala, běhala, chodila do hor a přírody na dlouhé výlety. Po měsíci se energie pomalu začala vracet a cítím, že je to čím dál lepší, i když některé věci jsou stále ještě namáhavé. Stále se nemůžu vrátit do svého dřívějšího pracovního tempa, ale s odstupem času už ani nechci. Vidím zpětně, že mi to neprospívalo a že ten nával mých aktivit mě pomalu vysával. Zůstala jsem věrná (se ví:) józe, i když i tu jsem přes prázdniny značně omezila na 3 hodiny týdně. Pravidelně cvičit ráno se mi už téměř 3 měsíce nedaří. Nevyčítám si to, i to jsem si už odpustila. Někdy jste dole, někdy nahoře. Vím že si ke mě ranní jóga opět sama cestu najde, za nějaký čas. Teď si užívám svých znovu nabitých sil a energie a snažím se věnovat poctivě jak práci a povinnostem, tak u toho zároveň nezapomínat a nezanedbávat sama sebe. Už vím, že se mi to nevyplácí.
Na in-linech na Olešné
Výlet na Prašivou, nádherné počasí a Peťanka vysmátá a spokojená jako měsíček na hnoji:)
Celodenní výšlap na Ostrý - Slavíč - Kamenitý - Košařiska
Procházky lesem za domem <3
Podzim vnímám každoročně velice podobně jako jaro - období nového startu, počátku. Je to pro mě doba očisty, detoxikace a taky nových výzev a PŘÍLEŽITOSTÍ. S barevnými měsíci přichází celá řada jógových a jiných akcí, které dokáží člověku vlít do žil novou touhu a odhodlání. A já se na ně už teď tak těším!
Jen nadhodím:

  • PODZIMNÍ KVĚT ŽIVOTA v Antakaraně už 7.-9.10 
  • YOGAFALL v Ostravě 11.-13.10 
  • LIVE YOGA, LOVE BRNO FESTIVAL 4.-6.11. 
  • a to nemluvím o celé řadě workshopů a seminářů:) Hned tuto neděli můžete dorazit na JIN A JANG JÓGU NA HLUBINĚ  s Monikou Winklerovou 
  • a 4.10. můžete potkat Lucii Kolaříkovou v Antakaraně na její přednášce o léčení strachu a stresu
  • 18.10. se pak můžete zúčastnit turné Lenky Černé - Škola ženy, kde se uvidíme:)
  • Jo, a 12.11. má být další výprodej šatníku! Zbavte se všeho, co už Vám nepřináší radost a uvolněte místo něčemu novému, čerstvému.
Odpočívejte, relaxujte, neberte si toho na sebe moc a když už zjistíte, že jste si na sebe upekli pěkný bič a je toho na Vás hodně, hoďte si nohy křížem, zajeďte do wellnes, na bazén nebo do sauny nebo prostě jen proležte sobotu doma v posteli! Zasloužíte si to!!! <3
Nějak takhle;)

Vaše P. 

1 komentář:

  1. Moooc pěkný článek u kterého jsem se zamyslela nad mým trávením volného času a máš pravdu, že všeobecně ani mě se relaxovat moc nedaří a to že mám dvouměsíční miminko není výmluva. Můžu odpočívat, když spí malá, ale člověk se pořád za něčím žene jakoby mu mělo něco utéct a taky si říkám, že nemusím být všude. Naučit se říkat ne a začít poslouchat potřeby svého těla je strašně důležité (třeba ted mi šíleně kručí v břiše a místo, abych šla už konečně sníst ten ohřátý oběd, komentuju tvůj článek :-) ). Kač Sm.

    OdpovědětVymazat