Jaro je tady!

Konečně je tady pořádné jaro! Počet slunečných dnů během týdne se zvyšuje, po ránu i odpoledne je už tepleji a zahrádkáři se nemůžou dočkat zmrzlých, aby pak mohli hned naběhnout na zahrady a začít sázet všemožné rostliny. Já sice nejsem tak zarputilý zahradník či zahrádkář, ale stromy a přírodu miluju. Navíc sluníčko mě pokaždé zaručeně dokáže vytáhnout z gauče ven do lesa, louku, k řece. Poslední týdny jsem toho nachodila víc, než za celý uplynulý měsíc:)

Na začátku dubna jsem si pořídila nový telefon, který je super (moc mě nebaví takovéto hraní si na image s nejlepším designovým „founem", ale s ohledem na všechny moje priority při výběru telefonu, jsem si nakonec pořídila iPhone) a s ním i přišla výrazná změna v kvalitě fotografií, jak jsem slibovala. Velice mě ta změna k lepšímu těší a tím více mám z focení radost. Při jedné narozeninové oslavě mi kamarádka poradila, že iPhony v sobě mají zabudovaný krokoměr, který každý den počítá, kolik toho člověk ušel. To mě zaujalo a začala jsem se o to více zajímat. Vždycky jsem krokoměr považovala za další zbytečnou fitness hračku, ale v kombinaci s telefonem, mi to teď dávalo trochu jiný rozměr. Našla jsem si na chytrých internetových fitness stránkách, že průměrně by měl každý člověk ujít denně 10 000 kroků! Věděli jste to? Já vůbec ne! 

Mrkla jsem hned na krokoměr a začala mě jímat hrůza. Projížděla jsem své týdenní krokové skóre a byla zděšená sama sebou, jak málo vlastně denně chodím! Pro informaci, můj průměr za první týden byl denně asi 1500 kroků! Taková bída! Do té doby jsem si myslela, že vedu vcelku aktivní život, při nahlédnutí do tabulky na oněch webových stránkách už jsem optimismem tolik neoplývala. Podle nich jsem byla v kolonce sedavý způsob života. Děs. Upřímně, opravdu se ve mě v ten moment něco změnilo, protože nechci být kancelářská krysa, co celý den sedí na zadku na kancelářské židli. Tak jsem udělala zásadní rozhodnutí, že budu více chodit a začala vyrážet téměř každý den po práci s Kimi na rychlo procházky, rychlou chůzí. Jako okruh jsem využila své běžecké trasy, která vedou krásnou přírodou pod městem. Po pár dnech jsem už měla skóre mnohem lepší a v duši jsem měla i lepší pocit, že dělám pro své zdraví daleko více než kdybych si zašla vydřít svaly do posilovny. Od té doby se snažím chodit seč to jde. Vezmu sluchátka, psa, navolím hudbu a vyrážím na svůj okruh. Chodím rychle, v tempu písní, které jsem si sestavila podle rychlosti. je to vlastně takový H.E.A.T. program v přírodě, ale zadarmo:) k tomu s krásnými přírodními scenériemi. 

Občas si cestu zpestřím jógováním v přírodě na rozkvetlých loukách a zelené trávě nebo nějakým tím malým cvičeníčkem na outdoorovém hřišti. Čas od času se přistihnu, jak si vykračuju po pěšince, kochám se zelenou barvou trávy a mladého listí stromů a dojímám sama sebe. Vnímám teplé paprsky slunce na své kůži, poslouchám našlapování svého psa v trávě vedle mě a mám prostě jen radost, že tam můžu být. Moje myšlenky se na chvíli vytratí a já jen jsem. Sama se sebou, v harmonii s vesmírem kolem mě. Napojená. 

Chodíte taky načerpávat energii a meditovat do přírody? Víte, že meditace chůzí je prastará metoda jak osvobodit svou mysl a vyprázdnit ji od negativních myšlenek a stresu? A věděli jste, že rychlá chůze je navíc nejpřirozenější pohyb, po kterém se i skvěle hubne?:) 

Mějte se krásně a choďte, prožívejte, žijte. 

Vaše P.