Mít rád sám sebe...moudro, které se lehce říká, ale špatně dělá

Ahoj všem, chvíli jsem tady nepsala, ale už jsem zpět. Lektorské zkoušky se blíží, do toho svatební přípravy a navíc ještě další pracovní povinnosti způsobují, že nemám na blog tolik času kolik bych si přála. Tím, že mé dny jsou v poslední době hektické, nezbývá mi čas sama na sebe. Sice mám stále své ranní cvičení, ale i odpoledne už začínám mít pocit, že potřebuji alespoň půl hodinky pro sebe. V posledních týdnech mě stále častěji navštěvuje skrze různá (ne)dorozumění tato věta:„Mějte rádi sami sebe". Hezká věta, která se snadno říká, ale hůř provádí. Mít rád sám sebe je totiž podle mě, jedna z nejtěžších věcí na světě.

Žijeme v době, kdy nám média neustále diktují, jak máme žít, co máme jíst, v reklamách nás přesvědčují o prospěšnosti svých produktů a z obrázků na internetu na nás koukají dokonalé modelky s vosím pasem. Pokud mne už nějakou dobu sledujete a nebo mě znáte, víte, že já rozhodně nejsem modelka s vosím pasem a ani nejsem úplně ten typ, který vídáte z obrázků jogínek na sociálních sítích. Jsem malá, mám silná stehna, nějaký ten špeček na břichu, nemám žádné dřívější sportovní předpoklady jako gymnastiku a tanec. S jógou jsem začínala od „telete", které na každé hodině v pozicích padalo. Nevypadám „perfektně". Mnohokrát mě to, jak nezapadám do klasických škatulek (ať už vzhledu nebo přístupu) trápilo. Mnohokrát mě přepadly pocity beznaděje a zoufalství, že nikdy nebudu vypadat jako ty paní z obrázků, že se nikdy nepostavím na hlavu a neudělám rozštěp. Dlouhou dobu jsem váhala jestli se přihlásit na kurz jógového lektora, protože jsem si sama nepřipadal dostatečně dobrá, abych mohla někoho dalšího učit.
Myšlenky jako tyto, jsou velice mocný soupeř. Člověk proti nim nemá žádnou obranu, protože si je ve skutečnosti vytváří sám. Myšlenky jsou to, čemu mi lidé věříme a myslíme si, že nás definují. Řeknu Vám tajemství: Vy, já ani nikdo další, nejsme naše myšlenky. Nejsme to co si myslíme a tím pádem můžeme své myšlenky změnit. Můžeme se naučit je ovládat, přetransformovat a změnit. Můžeme díky tomu otočit naruby celý náš dosavadní život. Takovou moc mají! V dnešní době, díky médiím, výchově a tomu, co nám diktuje společnost, jsme zvyklí „nějak" uvažovat, nějak smýšlet. Slouží nám to ale ku prospěchu? Zabývali jste se někdy tím, jestli Vám vlastně vyhovuje žít podle klasických společenských stereotypů?
Kdysi jsem četla úžasnou knihu, která se jmenuje Muži to rádi oblé. Napsal ji věhlasný doktor, Dr. Dukan. Říká Vám něco Dukanova dieta? Ano, tak to je ten pán co ji vymyslel. Původně měla sloužit jeho pacientům, ke zlepšení zdravotního stavu a léčbě nemocí. Pan doktor v knize popisuje jak se v průběhu historického vývoje měnil obraz a vize ženského ideálu krásy. Co bylo na ženách považování za krásné v průběhu lidských dějin a co dnes. Předkládá zásadní a důležitá fakta, která hýbou dnešním ideálem krásy. Zmiňuje například fakt, že dnešní ideál toho, jak by měla žena vypadat diktují modelky na přehlídkových molech. Modelky věhlasných módních řetězců, jsou vybírány módními návrháři, kteří jsou ve velké většině homosexuálové. Proto si často vybírají pro předvádění svých modelů ženy, které nemají typické ženské znaky. Vlastně do nich projektují jejich ideály krásy - tedy muže, a tak většina modelek nemá typickou ženskou postavu, ale naopak se podobá více té mužské. Ženské znaky jako širší boky, oblá a výrazná prsa, útlá ramena, postava ve tvaru přesýpacích hodin, jistý poměr v linii ramena-pas-boky, jsou v tomto odvětví upozaděny. Zajímavé, že?:) Pak se divme, že tolik mladých žen sklouzne ve víře, že budou krásné a hubené (jako modelky) k psychickým poruchám příjmu potravy a ženy, které svou postavou do tohoto obrazu nezapadají léta trpí pocitem méněcennosti, zoufalství, nemají se rády a proklínají všemožné části svého těla. Kdybyste se zeptali ženy, kterékoliv, tak by na sobě pokaždé  dokázala najít alespoň jednu část svého těla, kterou nemá ráda a není s ní spokojená.
Přitom každé tělo je jiné! Nejde ho nacpat do škatulky a říct mu jak by mělo vypadat. A tak se velkou oklikou dostávám k podstatě dnešního článku - důležité, je mít rád(a) sám sebe ať už jsme, jací jsme. Nezáleží na tom, že teď zrovna nemáme pekáč buchet na břiše, že máme trošku větší boky a zadek. Vždyť ve výsledku je to jedno! Vaše tělo i přesto, že si myslíme kdoví jak není dokonalé, ve skutečnosti dokonalé je a je tady pro nás. Je to náš spojenec na cestě životem. Upřímně, dokonce jsme si ho sami v tomto životě zvolili! Jogíni často říkají: „Tělo je chrám, záleží jen na Vás jak si ho vyzdobíte".

Mít rád sám sebe je v dospělosti díky výchově rodičů často tvrdá práce. Nejlepší cesta jak se k sebe-lásce propracovat, je dělat věci které Vás baví, trávit čas činnostmi, které Vám přinášejí radost, setkávat se s lidmi, kteří Vám přinášejí pozitivní energii a je Vám s nimi dobře, odpočívat, nedělat vše jen pro druhé, ale taky sám pro sebe, žít každý den, jako by byl poslední, umět říkat ne, nesetrvávat v nevyhovujících vztazích s lidmi, kteří Vás nerespektují a shazují apod.
Postavte sebe na první místo a stůjte si za tím! Není nic špatného na tom mít vlastní názor nebo ho změnit. Mít rád sám sebe a být si toho vědom není sobecké, nejsou to sprostá slova, je to vědomí vlastní hodnoty, vlastní jedinečnosti a výjimečnosti. Vědomí, že jsem v míru sám se sebou.
Dovolte si být výjimeční, jedineční. Zamilujte se do sebe a už z toho nikdy neslevte.

Vaše P.