Ranní jóga Den 7-19 - Shrnutí

Trochu jsem v příspěvkování na blog zaspala, je toho teď tolik, že nestíhám ani základní péči o domácnost a vlastní osobu. Obočí jsem si netrhala už nevím jak dlouho a z šatní skříně se na mě zubí dvoumetrový koš s nevyžehleným prádlem. I přesto, že můj den nemá stabilní režim, co dodržuji, to je ranní cvičení. Myslela jsem si, že to po 14 dnech vzdám ale kupodivu se mi daří každý den ráno, vyhradit si čas. Blížím se tak už mílovými kroky k magickému číslu 21, což je doba za kterou prý trvá vytvořit si v životě nějaký návyk. Jen další 3 dny a je to :)

Čím déle se rannímu času pro sebe věnuji, tím více na sobě pozoruji určité změny a výsledky. Dokonce si těch změn začal všímat i David, který mi včera, když jsem žehlila řekl, že tak nějak zářím. Nevím úplně jak to bylo myšleno, ale vyložila jsem si to jako kompliment toho, že vypadám šťastně a spokojeně (musím se ještě přiznat, že zrovna včera jsem byla dost unavená a neupravená, protože jsme večer před tím byly na plese tancovat. To Vás pak v takovém stavu prostě překvapí, když Vám někdo řekne, že záříte :D

Výsledky cvičení jsou čím dál zřetelnější a citelnější. S přibývajícími dny už cítím, že to není tak obtížné se ráno vykopat z postele a taky už nebývám tak často v práci unavená. Předtím jsem měla pocit, že jsem unavená pořád. Ploužila jsem se ráno v zástupu aut a skoro usínala za volantem. Teď, po cca 3 týdnech, jsem byla unavená všeho všudy asi 5-6x, což jsem si jednoduše schopná si vybavit díky fotkám. Každý den jednu vyfotím a tak si pocity z rána pamatuji daleko lépe. Focení je super! :)

Zažila jsem během těch 14 dní, spoustu věcí, včetně jednodenního detoxu, který jsem úspěšně a bez úhony přežila. Bylo to skvělé a tak v tom tento týden pokračuji. Rozhodla jsem se zařadit odlehčený den každý týden a tak zase sedím v práci a popíjím pouze zelený čaj. Mám namířeno do krámu koupit si čerstvou ovocnou šťávu z jablek a ovoce na svačinku a obědovou pauzu. Večer si dám jako před cvičením rozvařenou rýži a nějakou tu zeleninku:)
Absolvovala jsem skvělý jógový workshop v havířovském Surya yoga studia, kde jsme balancovali na všech částech těla. Zažila jsem zajímavé rána, kdy jsem byla mimo svět, zažila jsem i ranní energii, kdy člověk vyskočí z postele a hned začne něco dělat. Vyzkoušela jsem spoustu různých ranních probuzení, od pomalého a líného, přes dynamické a posilovací až ke zlatému středu s klidným protažením a dynamickým závěrem. Cvičila jsem doma, ale taky v kanceláři (jen 1x;), když jsem nestíhala po ránu zasednou doma na jógamatku. 

Moje tělo si tak začíná pomalu zvykat na ranní pohyb. Hlavu ohnu a přitáhnu až k hrudníku. Mezi lopatkami mě už po noci tak nebolí jako kdysi. V hlubokém předklonu se dotýkám prsty hned při prvním provedení, ne až na konci. Páteř se více rozhýbala a je tvárnější. 

Co mě rozbolelo, to jsou bedra a taky levá kyčel, když moc intenzivně cvičím ráno i odpoledne. Nebo když jdu běhat až po józe. Vnímá, že je to pro mě neuvěřitelná škola a učím se více vnímat své tělo, objevovat jeho hranice a bloky, prožívat všechny prohřešky, které proti němu vědomě podnikám - špatné jídlo, přehnané snažení se dostat se do nějaké pozice, dlouhé sezení v práci bez krátké procházky, pozdní odchody do postele...

Všechno to pak ráno cítím při cvičení.

Ač jsem si nikdy nemyslela, že to řeknu, tak ranní jóga je skvělá a už se na vstávání každé ráno v 5:30 těším. Netrápí mě tolik zvonící budík a tma venku za okny. Nevadí mi přivstat si o 15 minut dříve, protože jsem změnila pohled - nevstávám o 15 minut dříve, vstávám stále stejně, jen jsem se rozhodla, že prostě 15min každé ráno věnuji sama sobě. A to už není tak hrozná představa?:) 

Mějte krásný den, i když je venku šero a škaredě:) 

Vaše P.