15. ledna 2016

Lidé, kteří mě inspirují I - Rozhovor s Veronikou Ždímal

S Veronikou jsem se poprvé setkala před pár lety na týdenním jógovém pobytu v Beskydech. Ze začátku mi připadala jako křehká, tichá panenka. Moc toho nenapovídala, sedávala bokem, jakoby se bála všeho kolem sebe. Čím déle jsme trávily a sdílely čas v jednom prostoru, tím více se mi začala vrývat do paměti. Bylo hodná, veselá, usměvavá, neustále měla dobrou náladu a pozitivní přístup, byla přátelská a obětavá. Jako jednu z mála jsem si ji z pobytu zapamatovala a potkávala ji pak různě na dalších akcích spojených s jógou. Tu na festivalu, tu na víkendu. Od doby našeho seznámení uběhlo pár let a ona za tu dobu urazila neuvěřitelný kus cesty. Stala se z ní sebevědomá, otevřená a milující žena, která jako jedna z mála žije plně v souladu se svým ženským principem. Neznám více jinovou ženu než je Verunka. Je pro mne inspirací a motivací nebát se být sama sebou.

V minulém roce odešla z dobře placeného zaměstnání a dala se na cestu hledání toho, co ji baví a naplňuje. Odložila strach a obavy z neznámého a vydala se vstříc tomu, v co sama věří. Za to si ji cením a hluboce ji obdivuji, neboť není lehké vyjet ze starých bezpečných kolejí. Založila si webové stránky www.veronikazdimal.cz, začala vyrábět vlastní šperky a pletené doplňky, shlédla se v práci s malými dětmi a miminky. Její plány obsahují jak budoucí vzdělání coby porodní asistentka, tak také vedení lekcí jógy pro děti i dospělé.  
S Verunkou se mi podařilo udělat krátký rozhovor. Proto jsem se rozhodla, že se o něho s Vámi podělím i zde:
  • ·        Vzpomeneš si, kdy ses poprvé setkala s jógou, a jaké byly Tvé první dojmy?

Bylo to někdy začátkem roku 2012. K józe mě přivedla tehdy kolegyně v práci, dnes již kamarádka. Přišla do mého života v pravý okamžik. Právě jsem řešila jisté těžší chvíle a různá rozhodování, kudy kam a tak všelijak. Mé první dojmy na první lekci byly opravdu krásné, byla jsem nadšená a hned jsem se zamilovala, i když jsem skoro nic nedovedla. Udělat například čatarangu byl pro mě nadlidský úkol. Do dnes jsem to nevzdala a snažím se dál a čatarangu zvládám se skokem.
  • ·        Jak dlouho se józe věnuješ? Čím vším sis již prošla a jaká je Tvá cesta v tomto směru?

Józe se věnuji vlastně už tři roky. Celou dobu jsem byla a jsem nadšeným žákem. Měla jsem období, kdy mě nejvíce nadchla dynamická ashtanga a do dnes mám její pozice moc ráda. Poté jsem měla období, kdy jsem potřebovala spíše klidnější jógu, a teď mám už několik měsíců období, kdy si sama pro sebe kombinuju různé prvky jógy přesně tak, jak mi aktuálně vyhovují. A moc mě to baví. Sama se potřebuju ještě mnohé naučit a hledám si teď svého dalšího učitele, ke kterému chci tady v Praze pravidelně docházet. A zároveň cítím, že bych ráda předávala to, co už vím a umím. Aktuálně v sobě hledám odvahu.
  • ·        Čemu se aktuálně věnuješ a co plánuješ kromě jógy?

Začátkem října jsem spustila své webové stránky www.veronikazdimal.cz, abych svou pozitivní energii a vše, co umím, mohla šířit dále, až za mé blízké okolí. A rozhodla jsem se věnovat všemu, co mám ráda a co mě naplňuje. Sama bych to ale nezvládla a z celého srdce vděčím za důvěru ve mně mému muži. Děkuji. Teď v říjnu mi startuje první prodloužený víkend na Institutu aromaterapie, moc a moc se těším. Uvažovala jsem o této škole přes dva roky, až jsem se konečně rozhodla. Poté bych ráda absolvovala kurz pro duly a vše spojila s cvičením jógy pro těhotné. Mám v plánu přesně takto vše propojit, protože vše okolo rodiny, ženy a těhotenství, přirozený porod a pobyt mezi dětmi je to, co mě z hloubi srdce naplňuje. A ve spojení s přírodou, přírodními produkty, harmonickou prací mezi lidmi na stejné vlně se cítím ráda na světě. Takže, když jsem si nedávno hledala práci, řídila jsem se srdcem a vybrala si můj oblíbený obchůdek a zkusila své štěstí.
  • ·        Jaká je Tvá hlavní náplň práce? Kde působíš, a co můžeš lidem ve svém okolí nabídnout?

Pravda je taková, že jsem na konci dubna po více než čtyřech letech opustila jistotu místa v bankovnictví a vydala jsem se na volnou nohu a začala hledat cesty, na kterých mě to bude naplňovat, kde se budu moci rozvíjet a budu moct pomáhat a předávat vše, co umím. Ráda tvořím, vyrábím šperky a maluji andělské obrázky. Mám ráda přírodní produkty a v tomhle oboru se cítím také moc hezky. Zbožňuju lidi, ráda pomáhám, organizuju a plánuju. A jak píšu výše, při hledání práce jsem zkusila štěstí v jednom mém oblíbeném obchůdku. Čekám na rozhodnutí, jestli mě přijmou.

  • ·        Je možné z Tvého pohledu se uživit „na volné noze“? Co Ti to přináší, pokud takto pracuješ?

Zatím je to pro mě nepředstavitelné, jsem na samém začátku a bez mého muže si mou situaci nedokážu dost dobře představit. Myslím, že je důležité se vzájemně podporovat a umět podržet. Pevně věřím, že jsem na správné cestě, a že vše dobré, co vysílám, se mi v dobrém vrátí.
  • ·        Změnila bys něco na Tvé práci?

Nejraději bych už byla tam, kde si představuji v mých plánech a představách. Je to ale cesta ještě na několik let, než vybuduji to, o čem sním. A je krásné po ní s vděčností kráčet. Nic bych neměnila. Vše je, jak má být. A každým dnem doufám a věřím, že se mi ozvou z onoho obchůdku.
  • ·        Kdyby ses mohla sama charakterizovat, co by to bylo?

Myslím si, že jsem životní optimista, snílek, co nosí růžové brýle, přes které vidím realitu světa. Nebojte - mám ráda, když je vše krásné a harmonické. Věřím v sílu vesmíru, na anděly, v lásku a dobro. Ale také vím, že nemůže existovat dobro bez zla, stejně jako světlo bez tmy. A tak se snažím šířit kolem sebe hlavně dobro. Ráda uvádím motto od Steva Jobse: "Lidé, kteří jsou dostatečně blázniví na to, aby si mysleli, že dokáží změnit svět, ho také změní." A do toho umím být také občas protivná, tvrdohlavá, upovídaná a možná přehnaně pečlivá. Aspoň to tvrdí můj manžel :-D. Jsem prostě žena. A ještě je pro mě typické, že když něco chci, tak to prostě chci a udělám vše proto, aby se to povedlo. Nemám problém ze dne na den změnit svůj život, když se v tom stávajícím necítím dobře.

Moc ti Děkuji za rozhovor, Veru <3 

Žádné komentáře:

Okomentovat