Jóga jako cesta objevování sebe sama...o tom co mi jóga do života vnesla

Při listování blogem jsem si začala sepisovat témata svých článků od doby, kdy jsem ho začala psát a zjistila jsem, že všechny se dotýkají cvičení a témat spojených s jógou. Žádný z nich ale není věnovaný tomu, proč je pro mě jóga v životě tak důležitá a proč byste ji měli zkusit také Vy. Zkusila jsem si tedy sepsat seznam věcí, které mi jóga dokázala přinést.

Jógu jsem začala cvičit, když mi bylo asi 21 let, ještě v době studií na vysoké škole. Byla jsem docela nespokojená, škola mě nebavila, se spolužačkami (byly jsme prakticky holčičí třída) jsem si nerozuměla a radši jsem trávila svůj čas s kamarády ze střední školy. Jógu jsem cvičila jen sporadicky, líbila se mi spíš proto, že jsem se u ní moc nenadřela a taky se moc nezapotila, zároveň jsem měla po hodině pocit zadostiučinění, že jsem pro sebe udělala něco zdravého (chodila jsem na velmi pomalou jógu, takže o nějaké náročné cvičení vážně nešlo). Takto to pokračovalo až do konce vysoké školy. A tehdy nastal zlom.

Do té doby jsem měla věci přesně naplánované, směřovala jsem k jasnému cíli. Věděla jsem, že po bakaláři půjdu na magisterské studium, pak odjedu na erasmus a až dodělám školu, tak se nejspíš vdám. Při přijímacích zkouškách na navazující studium, jsem se mylně domnívala, že je to pouze formalita. Skončila jsem 3. pod čarou, což mne rozhodilo, ale ještě jsem stále věřila v odvolání. Když ani to nevyšlo, prakticky se mi sesypal můj dosavadní život. Najednou jsem nemohla odjet na vytoužený erasmus, onemocněla jsem a zůstala bez jasné vize o tom, co budu se svým životem dělat. Musela jsem začít věci řešit „z fleku", bez jasného plánu.

V té době jsem začala na jógu chodit pravidelněji. Začala jsem jezdit na víkendy, pak na celé dovolené. Když jsem cvičila, necítila jsem se vůbec pohodlně, ale alespoň jsem měla pocit, že se někam posunuji. A to stejné se mi vlastně dělo s celým životem. Tím, že jsem najednou nesledovala někým jiným vytyčený cíl, přestala jsem cítit jistotu a spadla rovnýma nohama do nepohodlí vlastního rozhodování a odpovědnosti za svůj život. Přestala jsem stagnovat. Díky pravidelné praxi jsem s každou další lekcí byla ohebnější a taky sebevědomější. Poprvé v životě jsem dokázala udělat most. Pak stoj na hlavě. a tak to šlo dál. Ty úspěchy pro mě byly obrovsky motivující. Tak motivující, že jsem si začala uvědomovat, že s trpělivostí, za čas, dokážu vše po čem toužím. Přehodnotila jsem vzorce z dětství, své chování vůči sobě i druhým lidem. Utvořila jsem si nadhled nad životními událostmi, které mi ho obrátili vzhůru nohama. Myslím si, že jsem se přestala brát tak děsně vážně a stala se otevřenější vůči lidem. Už mi nedělá tolik problém mluvit s cizími lidmi. Jóga mi dala pocítit, že celý svět nebojuje proti mě, ale spíš já bojuji s celým světem a že pokud člověk chce skutečně něco změnit ve svém okolí, musí nejdříve začít od sebe.
Tady je jen kratičný seznam toho, co mi jóga vnesla do života: 

• radost ze života a každodenních maličkostí, jako je třeba východ slunce, procházka se psem, vůně přicházející zimy (vždy, když se ochladí, tak vzduch jinak voní:) znáte to?)
• větší spokojenost sama se sebou
• respekt ke svému tělu a jeho momentálnímu rozpoložení
• větší uvědomění si, co v životě skutečně chci 
• touhu po sebevzdělávání a sebepoznání 
• (sebe)vědomí, že dokážu vše, po čem toužím
• lásku k pohybu - motivovala mne do dalších pohybových aktivit jako je pole dance, běh, jumping, posilování, port de bras atd.
• zbavila mne kontroly - přestala jsem zbytečně vše ve svém životě kontrolovat a pustila kontrolu nad každou situací. Dnes se snažím nechat věci plynout a sebe nechat plynout s nimi. 
• větší shovívavost sama k sobě i k druhým - nesoudit sebe a ostatní tak přísně
• nadhled nad malými problémy
• naslouchání sobě i druhým - naučila mne poslouchat, co mi říká mé tělo 
• přijetí svých temných stránek a negativních emocí
• štíhlejší, pevnější a pružnější postava

Vypadá to jako dokonalá harmonie, že? Uklidním Vás, nedaří se mi to pořád;) Mám dny, kdy se nedokážu povznést nad maličkosti nebo se mi třeba nechce cvičit a pohyb (i přesto, že ho miluji) odložím. Jindy zase nejsem schopná přestat plánovat přesný režim dne a musím mít všechno pod kontrolou. Ale i to ke mě patří. Důležité je uvědomit si to a pracovat na tom. A to je teď má cesta.

A co mi jóga vzala? Toho je tak málo, že to snad ani nestojí za zmínku, takže jen ve zkratce - několik „přátel", absolutní kontrolu nad situacemi v životě, pohodlnost v životě, částečně i lenost, jistou míru arogance a bezohlednosti, část z mého vnitřního ega, lhostejnost.

Máte s jógou zkušenosti? Co dala a vzala Vám? Dejte mi vědět.

Namaste, P.