28. září 2015

O marnosti ranního vstávání

Ranní vstávání je pro mě každodenní boj, zvlášť když musím vstávat v hodinu, kdy mé tělo proti této povinnosti výrazně protestuje. S přicházející zimou se tento problém ještě více stupňuje a můj organismus je stále unavenější a unavenější. Znáte to, ráno vstanete za tmy, jdete do práce a pak odcházíte z práce a už je zase tma. Děsné období, říkala jsem si dnes ráno při cestě autem do práce.
Jak se má člověk ještě ráno dokopat, aby třeba šel cvičit?
 Ranní praxe jógy
Ranní praxe jóga
Nedávno jsem na jedněch fitness stránkách narazila na (pro mě) dost šílený článek o tom, co všechno by měla pravá Fitness Girl papat, aby byla opravdu fitness, respektive aby byla „bikina", což znamená závodnice v bikini fitness. Výčet začínal proteinovými doplňky, přes aminokyseliny spalovače tuků a končila stimulanty. Právě stimulanty mě totálně dostaly, cituji z onoho článku: Hubnutí je velmi často spojeno i s ranním kardiem. Znáte to. Vstanete jako opaření a rozlámaní z předchozího dne. O to více se vám nechce když víte, že od snídaně vás dělí hodinové kardio. Využijte stimulant pro to, aby vás po ránu nakopl." 
Uaaa!! To mě dost vyděsilo a zároveň to objasnilo jednu z největších záhad posledních dní aneb jak je možné, že lidi, co cvičí dvoufázově, tedy ráno i večer, dokáží další ráno po cvičení znovu makat. Pro mě je děs, vstát brzo ráno i bez předchozího tréninku. Konečně prozření! Prostě ráno vstanou,, šlehnou si taurin a jdou běhat. Nebo kofein, nebo bůhví co. Jak to, že mě to nenapadlo?! :D 
Nechci tvrdit, že všem lidem se ráno nechce vstávat, někteří jsou skřivani a vstávají opravdu přirozeně v pět hodin. Pro mě je ale ranní vstávání za trest. Už několikrát jsem se snažila dorazit na ranní lekce jógy, párkrát se mi to i povedlo, ale o pravidelnosti nemůže být řeč. Vždycky jsem byla v depresi z toho, že jsem ráno totálně neschopná. Jsem tedy ráda, že jsem tu záhadu fitness lidí rozlouskla. Zobou pilulky a frčí si na energy drincích...fuuuu. Na druhou stranu jsem z toho docela v rozpacích, když si uvědomím kolik takových lidí samu sebe prezentuje jako vzor zdravého životního stylu. Stimulanty, kyseliny, kloubní výživy, spalovače...ani jedno z toho mi nepřijde pro organizmus přirozené, ani jedno nevnímám jako skutečně zdravé. Ale je to životní styl, takže to k tomu nejspíš patří. 

Asi nejsem ten typ pro fitness budování postavy v posilovně. Místo abych se hnala za úžasným svalnatým tělem, smířím se sama na sobě s nějakým tím „špekem" a radši si dopřeji k rannímu probuzení kvalitní zelený čaj. Ten mě sice nenakopne tak rychle, ale zaručeně je zdravější pro lidský organismus. Místo práškového proteinu si do jídelníčku zařadím více bílkovin ve formě luštěnin, tofu nebo i kvalitního masa (ne, nejsem prozatím vegetariánka) a jako spalovač použiji skořici nebo můj oblíbený zázvor, který Vás rozehřeje zaručeně.

A co Vy? Jste zastánci fitness dobrot nebo mlsáte a jíte raději zdravé přírodní věci? 

Namaste, P. 

6 komentářů:

  1. Taky jsem spíše na přírodní doplňky typu ječmen, syrovátka a raději vse co nejjednodušší :-). Miluji jen vlocky zalite horkou vodou s rozinkami, medem a trochou maku :-). V prirozenosti je největší krása ;-). Takove články ani nečtu. Radeji mam ty od lidi, kteří zijou normální život. Ten spánek se da posunout. Kdybych ted nebyla nemocna, uz bych byla na 5:30 h vstávání :-). Zacala jsem tyden 6:30, pak 6 a pomalu se to upravi. Člověk jde i sam od sebe dříve spát :-).

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem spíše na přírodní doplňky typu ječmen, syrovátka a raději vse co nejjednodušší :-). Miluji jen vlocky zalite horkou vodou s rozinkami, medem a trochou maku :-). V prirozenosti je největší krása ;-). Takove články ani nečtu. Radeji mam ty od lidi, kteří zijou normální život. Ten spánek se da posunout. Kdybych ted nebyla nemocna, uz bych byla na 5:30 h vstávání :-). Zacala jsem tyden 6:30, pak 6 a pomalu se to upravi. Člověk jde i sam od sebe dříve spát :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Já ráno vstávám, uvařím si černý čaj, dvacet minut medituju, pak si dám ten čaj s medem a k němu nějakou tyčinku typu lifebar, většinou jenom kousek nebo kousek hořké čokolády, a ještě tak čtvrt hodiny sedím, někdy sis čtu, někdy jen sedím. A pak můžu cokoli. Ale první okamžik vstanutí momentálně taky těžce prožívám. Ale potom mám hroznou radost :-) Můžeš vyzkoušet :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moni to vyzkouším! díky za tipy!!Já vstávám pravidelně v 6:00, na dřívější hranici se zatím dobrovolně nedostanu :D

    OdpovědětVymazat
  5. Jdu náhodou kolem a koukám na titulek. 5.30 i šest hodin mi připadá jako noc, ne ráno. Já mám potíže vstát v osm. Jóguju večer. Do prvního pozdravu Slunci se nadechnu někdy okolo desáté (což je za chvíli).

    OdpovědětVymazat