Jak jsem díky józe začala běhat

Jóga a běh se na první pohled zdají jako dvě zcela odlišné fyzické aktivity. Jóga jako klidné cvičení bez větší zátěže nemůže co do fyzičnosti běhu konkurovat. Přeci jen je ale spojení těchto dvou aktivit zcela zásadní a logické. Jako běžkyně a jógová nadšenkyně se s Vámi podělím o to, jak mi jóga změnila můj pohled na běhání a taky o to, jak toto „podivné" spojení může skvěle fungovat. 

Když jsem začala cvičit jógu, byla pro mě na dlouhou dobu tím jediným cvičením, které mě bavilo a tak jsem se k ní na celé 2 roky absolutně upnula. Cvičila jsem pravidelně a s chutí, bylo mi skvěle, ale i tak jsem si myšlenkově pohrávala s představou, že bych kromě jógy dělala ještě něco jiného. Je pro mě typické, že chodím ráda z extrému do extrému a tak nebylo překvapením, že jsem začala přemýšlet nad během, který jsem ze všech sportů měla nejméně ráda. 

Běh jsem od střední školy nenáviděla, hnusil se mi a nerozuměla jsem lidem, proč chodí dobrovolně běhat závody a mučí tak sami sebe. Možná právě proto, že pro mě běh byl tak velká osobní výzva - překonat svůj odpor a dokázat si, že je vše jen o přístupu - jsem ze skříně vytáhla své tenisky a vydala se vstříc lesu a jeho běžeckým možnostem. Zprvu bylo mým cílem uběhnout souvisle 5 minut a nelapat po dechu, nezuřit a nehroutit se. To co jsem při své první běžecké výpravě zjistila, mě více než ohromilo. Když jsem běžela podle sebe, s ohledem na své tělo a pocity, tak jsem netrpěla! Uběhal jsem svých stanovených 5 min a klidně jsem mohla ještě chvíli běžet dál. Byla jsem tedy spokojená a motivovaná zkusit to příště znovu. 

Dvě běhandy na Českém Běhu žen v Ostravě

A tak jsem začala běhat.

Vlivem jógy jsem si dovolila vyzkoušet, že jsem schopná překonat samu sebe a své dřívější přesvědčení, že prostě já běhat nebudu. Zkusila jsem to a ejhle, šlo to. Jóga mě taky naučila nesnažit se vidět výsledky hned a postupovat po malých krůčcích s ohledem na své tělo. Nenapálila jsem si ze startu cíl uběhnout 5 km, ale jen 5 minut, což bylo daleko více reálné a nestresovalo mě to. Běhala jsem tak týden. Další týden jsem se rozhodla, že zkusím být v běhu více sofistikovanější a načetla jsem si různé tréninkové plány, jak se jako začátečník rozběhnout až k 5 km souvislého běhu. Netýrala jsem se a zkoušela postupně přidávat minuty. Nakonec jsem v dubnu zaběhla svůj první běžecký závod na 5 km. Já, která se vždycky všem závodním běhačům smála:) 

Jóga mi v průběhu běhání pomáhala jak psychicky, tak také fyzicky. Před během jsem se mírně rozcvičila pomocí jednoduchých asán na protažení větších svalů. Po doběhnutí jsem si vždy dala 15 minut relaxační jógy, kdy jsem uvolňovala bedra, ramena, kyčle, kolena, kotníky a krk. Snažila jsem se protáhnout celé tělo, cítila jsem, že to tělo potřebuje, že jednostranný pohyb je třeba kompenzovat. Při běhu se mi také dost často stává, že se dostanu do stavu, kdy nemyslím na nic, jako bych byla v meditaci nebo byla soustředěná na provádění určité asány. V józe se také učíme sledovat a kontrolovat náš dech, což mi při běhu neskutečně hlavně v začátcích pomohlo! Díky zaměření na svůj dech jsem byla schopná se rychle nezadýchat. Jóga je pro běh dobrá i z důvodu prevence před běžeckými zraněními a také díky faktu, že se zaměřuje na zpevnění středu těla (core). jeho posílením docílíme větší stability a pevnosti centra těla, což vede k zlepšení techniky a prožitku z běhu:)

Spojení funguje ale i obráceně. Během jsem posílila svaly na nohou, trupu a rukou, takže jsem se začala v józe cítit pohodlněji a příjemněji v pozicích, ve kterých jsem před tím trpěla. 

Záleží pouze na Vás, v čem se můžete najít Vy. Nemusí to být běh, může to být cokoli jiného k čemu Vám jóga (ale hlavně Vy sami) otevře dveře. Zkuste sledovat své myšlenky a náhlá vnuknutí, častokrát Vás mohou v životě významně posunout. Nečekejte na velká znamení, vlastně nečekejte vůbec, neboť vhodná doba nikdy nenastane. Sama za sebe vím, že když dám na svůj vnitřní hlas, udělám správně. Odpovědi na naše otázky totiž nakonec vždy přicházejí z našeho nitra. 

Namaste. P.