O tom, že odpočívat je dar...

Dnes mám pro Vás opět článek, který by se dal popsat jako střípky z mého života posledních dní. Závěrečné zkoušky v kurzu se blíží a já už pomalinku a jistě začínám studijně šílet. Navíc minulý týden byl jeden velký děs běs. Dostihla mě pracovní únava a tak jsem se na začátku minulého týdne, dalo by se říci, zdravotně rozsypala. Díky tomu (záměrně píšu díky, protože jsem svému tělu neskutečně vděčná, že mi vždy ukáže, že je něco špatně) jsem byla nucena prostě zpomalit, nechat pár věcí ležet stranou a jen odpočívat. A to je pro někoho jako já, kdo má občas pocit, že den nemá dost hodin, zásadní zlom a změna. 

Únava na jógamatce, únava po práci...a místa kde hledám ztracenou energii

Už od střední školy jsem zvyklá neustále něco dělat, být v nějaké činnosti bez odpočinku, odbývat sama sebe. Byla a jsem stále zaměřená na výkon, že něco musím dotáhnout do konce, že je třeba něco dělat, že není dobré odpočívat, protože to dělají jen lenoši. Uvědomila jsem si, že už deset let v kuse v tomto období v roce studuji. Ne každý rok to samé, ale prostě se učím:D Někdy se do toho tak zamotám, že už si z toho sama nemůžu pomoci a pak přichází na řadu moje tělo, které mi důrazně řekne:„Hele, uber trochu, ano?". Bohužel ne vždy ho poslechnu a pak skončím většinou nemocná (viz. má podovolenková nemoc). Někdy se mi ale stane, že mě něco (nebo někdo:) osvítí a já na varovná znamení zareaguji včas a skutečně zpomalím. Dopřeji si třeba celé odpoledne nicnedělání, masáž, odpočinek s knížkou a nebo pohodičku na zahrádce. Energie se obnoví, je zpět jasnější úsudek, tělo se dá do pořádku a najednou to zase jde. V předchozích měsících se mi na sebe podařilo opět naházet neuvěřitelné kvantum věcí, které je třeba udělat a tak se moje zásobárna energie začala pomalu a jistě vybíjet. Poslední zbytky se vybily minulý týden a já už jsem od úterý cítila, že jsem jakoby mimo svět. Bylo třeba se nahodit a tak jsem zařadila své staré osvědčení triky: jógu, meditaci, odpolední odpočinek s filmy, čaj a spánek. V pátek jsem pak prospala celé odpoledne až do sobotního oběda. Skoro 17 hodin! Vau! To se mi už dlouho nestalo, takže jsem asi potřebovala opravdu velký restart.

Proto Vás moc prosím, poslouchejte svoje tělo. Vnímejte ho a když Vám bude naznačovat, že je třeba odpočívat (celková únava, rozmrzelost, bolest hlavy nebo migréna, zažívací potíže, světloplachost apod.), poslechněte jeho volání a fakt si odpočiňte! Jděte spát dřív, neusínejte u televize, zkuste si uvěřit čaj z bylinek  nebo zkuste zajít ke kadeřnici, na masáž, kosmetiku, do kina...udělejte cokoliv, o čem víte, že Vás nabije energií a zrelaxuje Vaše tělo i mysl. 

Zdroj: Pixabay.com

Relax a odpočinek jsou velice důležité věci, na které často zapomínám. Je toho tolik, co by člověk chtěl stíhat a dělat. Nicméně význam odpočinku pro náš život nelze opomíjet. Jen pokud odpočíváme, mohou k nám chodit kreativní nápady a myšlenky, můžeme reagovat bystře a s nadhledem, nerozhodí nás maličkosti a celkově zůstáváme ve větší psychické pohodě. Ne nadarmo se říká, že nejlepší nápady se rodí na dovolené:) Tam jsou mysl i tělo v absolutní harmonii, nemusí dělat nic co nechtějí. Bez starostí a povinností z práce, si najednou člověk dovede lépe dovolit odpočívat a dělat pouze to, co ho baví. Zkusme si zřídit takovou malou dovolenou, alespoň jednou týdně. Dovolme si odpočívat, nic nedělat, nespěchat. Tělo i mysl nám za to bude vděčná.

PS: A co se zanedbanými povinnostmi? Nebojte se, oni Vám nikam neutečou. Nic se nestane, když necháte v dřezu nádobí 2 dny, neutřete prach nebo nevysajete. Prioritou jste Vy a to, jak se cítíte. Na tom není nic sobeckého nebo nezodpovědného. A abych Vás uklidnila, tak z mojí vlastní zkušenosti z minulého týdne - v neděli jsem všechno, co jsem cca 3 dny zanedbávala, dohnala v polovičním čase:) S odpočinutým tělem a myslí jde všechno lépe a rychleji! Odzkoušeno!:)

Umíte odpočívat nebo jste taky jako já v jednom kole? A pokud ano, dovolíte si někdy odpočívat? Jak?:) Napište mi Váš osvědčený recept na odpočinek! 

Mějte krásný den, 

Vaše P.