Týden před zkouškami jógově a pocity po zkouškách

O víkendu jsem se toho mnoho nenaučila (protože hezké počasí a spoustu jiných zajímavějších věcí na práci:), takže je třeba v tomto týdnu zabrat a začít makat. Možná se ptáte co se tak vehementně učím, že o tom jsem schopná napsat už dva články. Možná byste byli překvapení, co všechno se musí lektoři jógy naučit a znát. Dalo by se říct, že se učím všechno na co si v souvislosti s jógou vzpomenete - počínaje první pomocí, přes anatomii, fyziologii lidského těla, jógovou filozofii, meditace, etická doporučení, samotnými asánami a jejich jednotlivými účinky konče. Je toho spoustu. Doslova celá hora!

Pohled z okna zkušební místnosti:) Krása

Pro každého, kdo rád cvičí a žije jógu je lektorský kurz obrovskou školou a určitě správným krokem. Já jsem se k jeho absolvování odhodlala asi po 5 letech nepravidelného cvičení jógy. Chtěla jsem získat nové vědomosti, zkušenosti a taky jsem cítila, že chci předávat lidem dál pozitivní účinky, které jóga má na lidské tělo a ducha. Od prvních měsíců s jógou jsem věděla, že mne její cesta jednou přivane na tento práh - práh učitelování, lektorování. Jóga je neuvěřitelně propracovaný a hluboký systém práce s člověkem na všech rovinách - duchovní, tělesné i spirituální. Tento systém, přístup k životu jsem si zamilovala. Navíc mám z vlastní zkušenosti ověřeno, že skutečně funguje!:) Jóga mi pomohla se dostat jak ze zdravotních problémů, tak dosáhla toho, že jsem změnila svůj přístup k životu, přehodnotila některé věci, otevřela dveře novým zážitkům a navedla mě k tomu, že jsem si začala více vážit sama. Uvědomila jsem si jak své špatné vlastnosti, tak si začala vážit těch dobrých. Otevřeli se mi dveře tam, kam bych dříve ani netušila, že mohou.

Celý týden před zkouškami jsem se snažila nemyslet na víkend, na to jak to bude probíhat, jaké všemožné dotěrné dotazy na nás zkoušející vymyslí. Přesto jsem ve čtvrtek, den před zkouškovým víkendem, už nevěděla jak sedět, nervozita se mnou šila sem tam a moje soustředění bylo na bodě mrazu. Nechtěla jsem podcenit žádnou otázku, jednak, proto, že jsem nechtěla zklamat sama sebe a jednak proto, že jsem se to prostě chtěla naučit a být v klidu. Čím více jsem se ale učila, tím ve větším stresu jsem byla :D V Pátek kolem poledne jsem to ze zoufalství musela úplně zabalit a jen odpočívat s vědomím, že dostanu pro mne nejlepší otázky. Vše je jak má být.
V pět hodin jsem sbalila všech svých 5 (kilo) učebních švestek a vydala se vstříc Raškovicím, kde jsem měla poslední víkend strávit. Co Vám budu povídat, nejelo se mi zlehka, vůbec jsem se tam netěšila. Naopak jsem se vlekla, jak stará herka:D Díky bohu mě ale nervozita opustila hned jak jsem vkročila ze velké dřevěné dveře Oázy, kde jsem uviděla stát všechny své kolegy a kolegyně z kurzu, jak se vzájemně vítali a na všech byla vidět radost z opětovného setkání. I na učitelích bylo vidět, že nás rádi opět vidí. Z jejich chování jsem tak nějak cítila, že nás nechtějí potopit a že na nás ani nevymýšlejí žádné záludnosti. Páteční večerní písemný test mě v tom utvrdil na 100% a od té doby jsem si poslední víkend už jen užívala. Celou sobotu pak probíhali ústní zkoušky, které mi velice připomínali maturity. Vše bylo poklidné, bez většího stresu a napětí, dotěrné otázky nepřicházely a nepřicházely a já  jsem začala bilancovat nad těmi 8 měsíci, které jsem v Raškovicích prožila. Závěrečný zkouškový víkend byl pro mě nejhezčí za celou dobu lektorského kurzu. Něco ve mě se zklidnilo, nemusela jsem se snažit za ničím hnát, kontrolovat sama sebe (ač jsem nemusela ani v průběhu). Děkuji za něj všem, kteří tam byli. Uvědomila jsem si plno věcí, hodně jsem přehodnotila průběh celého kurzu a zjistila, jak moc mě téměř celý rok tam strávený změnil.

Moje pocity dnes, dva dny poté, co jsem dostala vytoužený papír, jsou moc krásné. Cítím hluboký vděk, za všechny zkušenosti, které jsem tam prožila, za všechny lidi, kteří tam se mnou byli, za učitele, kteří nás vedli, ač jsem s jejich přístupem měla chvílemi osobní problém. Děkuji také všem mým předchozím učitelům a jógovým přátelům, kteří se mnou měli na mé cestě trpělivost, ukázali mi, jak je jóga úžasná a způsobili, že jsem si ji zamilovala. Bez nich bych nebyla, tam kde jsem teď.
Když se na to vše dnes s odstupem dívám, přijde mi, že uběhla neskutečně dlouhá doba! Je to ale vlastně jen 5 let, co jsem přišla na první lekci jógy do studia v Havířově. Ani ne před rokem mě oslovila kamarádka Daniela s nabídkou začít vést lekce v jejich novém jógovém studiu v centru, což je úplně šílené, protože mě to přijde, že už se to stalo hroooozně dávno! Čas je tak relativní.

Úspěšní absolventi s našimi učiteli (foto: Jaruška Hůlová)

Zkušební a cvičební místnost v Oáze

Naši „přísní" učitelé

Předávací delegace věcných darů

No jen se podívej na moje osvědčení, zvědavko:)

Před pěti lety jsem si poprvé v životě dovolila snít, dovolila jsem si myslet si na věci, které byly pro mě v té době neuvěřitelné. Dnes jsou mojí skutečností.
A proto, pokud mohu něco na závěr tohoto článku něco chytrého napsat, tak to bude jen jediné: SNĚTE! Sněte až za horizont toho, co se Vám zdá nemožné, protože sny se plní. Dovolte si letět až ke hvězdám a jednou tam skutečně doletíte! S láskou přijímejte, co Vám život přináší, odhoďte strach, že něco nedokážete a vykročte vstříc svým příležitostem a obzorům! Aneb jak řekl jeden chytrý pán: „Svět patří těm, co se neposerou!".

A já už zase vymýšlím další sny a plány do budoucna, a že jsou teda velké:) Tak uvidíme, co tady za pět let zase napíšu <3

Vaše P.


PS: Pokud by Vás zajímal obsah kurzu a jeho průběh, neváhejte mě kontaktovat;) Ráda poskytnu informace dál.